Výroba koberců v Pákistánu má podobný základ jako v Indii, protože oba státy tvořili před rokem 1947 jeden útvar tehdejší Britské Indie. Většina tkalců, lépe řečeno mistrů tkalců a uměleckých tkalců byla však muslimské víry a přesídlila do nově vznikajícího Pákistánu (oblast dříve známé také jako západní Indie). Většina z nich se usadila v okolí Lahore a Karáčí. Jejich tvorba se záhy ukázala jako velmi dobrý obchodní a exportní artikl, a tak i vláda začala tento segment výroby podporovat, zejména podporou dovozu kvalitní vlny a příze z Austrálie a Nového Zélandu.

Současné koberce z Pákistánu jsou vyráběny s použitím kvalitních přízí z bavlny a vlasové příze z velmi kvalitní vlny. Australská a Novozélandská vlna svojí kvalitou velmi přibližuje koberce vzhledem vlasu ke kobercům s hedvábným vlasem. Tímto jsou význačné koberce prodávané pod názvem Pákistánská Buchara.

Pakistánské koberce jsou nejvíce vyráběné přímo nebo v okolí Lahore, Karáčí, Raválpindí a jsou rozdělené obchodními názvy do kategorií; Mori tyto obsahují v 90 % vzory Buchara a ve zbylé části Turkmenské vzory. Kategorie Ziegler zahrnuje pákistánské koberce přebírající vzory z okolí Araku v dnešním Íránu. Koberce jsou také inspirovány kavkazskými vzory, jež jsou obchodovány jako Kazak nebo Kazak Fine.

Hlavní barevné variace jsou zastoupeny ponejvíce červená, modrá a jejich odstíny, béžová. Koberce mají upravený vlas, tak aby měl vlas co největší lesk.